Vítejte na mém blogu. Mohou se zde vyskytovat povídky, pro lidi do 18 let, s obsahy yaoi,shounen-ai,yuri, apod.,takže pokud se vám něco nelíbí, tak urychleně opusťte blog. Zanech komentář :)

Valentýnská 2

16. února 2014 v 19:41 | Caroline |  Na rozcestí
Promiňte za neaktivitu a neobíhání..je toho na mě čím dál víc..
valentýnská povídka o dva dny později,než měla být.
Páry: Kája/ Kakashi , Kája/Itachi
Omezení : 13 +

I'm a woman in love..
Celou noc jsem byla vzhůru. Nemohla jsem usnout a hlavou se mi honily podivné myšlenky o Kakashim a Itachim. Dneska byl pátek. To by bylo celkem hezký, horší bylo, že byl svatý valentýn. Kdybych měla celého 14. února strávit jenom s Kakashim, tak by mi to nevadilo, žejo, ale musela jsem ještě na trénink, pak cvičit a různý tyhle kraviny, než jsem se znova mohla setkat s Kakashim. Když jsem ale sešla na snídani, čekalo mě příjemné překvapení.
Ve dveřích stál Kakashi a něco dopovídával tátovi. Když mě spatřil, usmál se, mávnul na mě i Minata a zabouchl za sebou dveře. Trochu jsem se začervenala a významně Koukla na Minata. Ten se na mě usmál a pokynul mi, abych se posadila.
,, víš,Kakashi mě poprosil,abych zařídil,abys trénovala s námi," usmál se na mě a poplácal mě po rameni. Přeložila jsem si to jako dobrá práce,kámo a taky jsem se usmála. Tímto se pro mě tento den stal nadmíru skvělým.
Rychle jsem se nějak hezky oblékla,lidově řečeno jsem na sebe hodila pár hadrů a utíkala na trénink. Táta už tam byl, i když odcházel se mnou. Jeho rychlost byla úžasná. Nikdy jsem vlastně ani nad svým tátou jako normálním mužem nepřemýšlela. Byl to pro mě důležitý člověk, něco jako kamarád,ale přišlo mi,že pro mojí mámu je to úplně perfektní člověk. Je vysoký,silný, rychlý,hodný tak,že se mu můžeš se vším svěřit a on ti pomůže, nebyl ani cholerický a měl hodně rozumu,což se cení. Najednou jsem si uvědomila,že já mám taky takového. Kakashi byl rychlý skoro stejně jako Minato a hodný,věrný a srdečný. Itachi zase doplňoval Kakashiho s výškou,rozumem,sílou a svěřením. ,,Sakra,co to sem pletu!!" Okřikla jsem se v duchu. Musím si vybrat a Kakashi je pro mě určitě ten pravý! co když ale není ? hlodalo mě svědomí a já začala strácet kontrolu sama nad sebou.
Kakashi mě jemně políbil na krk.,,Copak se děje,zlatíčko?" Zeptal se mě starostlivě. Byla jsem mu v tu chvíli úplně od daná a položila si hlavu na jeho rameno. On mi mezitím začal jemně pročechrávat vlasy.
,,Ale nic,Kakashi,jenom mám takové podivné myšlenky.."odpověděla jsem výhýbavě a vnímala jeho dotyky. Byl jemný jako písek, který se jemně sype bez jakýchkoliv kamenů. Byl prostě neodolatelný. V té chvíli jsem si vzpomněla na Itachiho, na jeho černé,věrné oči,do kterých mu padaly taktéž černé jemné havraní vlasy. Bylo mi ze sebe špatně. To jsem až tak moc nevěrná oboum?" Zeptala jsem se potichu naštvaně pro sebe, když se šel Kakashi přivítat s Obitem a Rin. Doufala jsem jen,že to nikdo neslyšel.
,,dneska budeš mít ten nejkrásnější den,na který nikdy nezapomeneš!"řekl usměvavý Kakashi a políbil mě rychle na rty. Usmála jsem se také a vyzívavě na něj pohlédla. Tak moc jsem doufala,že má pravdu.
Vůbec jsem se nemohla ani na ten trénink soustředit,protože jsem pořád myslela na Kakashiho a Itachiho a na oba najednou. Jsou jako Jin a Jang,dokonale se doplňují,ale já můžu mít jeN jednoho z nich,protože jak říká Harry Potter, ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává na živu. Čímž samozřejmě nechci říct,že by se pozabíjeli,ale že se nemůžu věnovat jednomu, dokud je tady pořád ten druhý. Život je strašně složitý, když se na to dívám z tohohle pohledu. Vždyť ani nevím, kdo jsem já. Jak mě vidí oni. Co když jeden z nich ke mně lásku nebo vstřícnost jen předstírá a ten druhý, co mě opravdu miluje, je ten, s kterým se bavím míň? Tohle bych Kakashimu nemohla říct,ale nevím, neumím číst myšlenky ostatních a jen proto zůstanu sama ?
Příjde mi to celkem nesmyslné uvažování, v tuhle dobu. Osud si stejně všechno už naplánoval sám a těžko říct,jak to bude dál.
Když trénink skončil, šla jsem domů s myšlenkou,že mě Kakashi vyzvedne za hodinu a půjdeme oslavit valentýna. Převlékl jsem se do nějakých hezkých šatů, které měly jarní barvu a znova se posadila do zahrady jako včera. A objevil se znova Itachi.
,,Wow,moc ti to sluší."řekl upřímně a já se usmála.,,Tobě taky."podotkla jsem a myslela jsem to zcela upřímně,protože když spojíte Itachiho obličej s košilí bílou a volnou, jakou nosil Orlando v Pirátech z Karibiků, k tomu černé džíny, které vypadaly,že za chvíli prasknou,ale držely se,tak máte obrázek úplně perfektního člověka, kterému bych ještě předevčírem neodolala.
Itachi se mírně zhoupl do předu a posadil se vedle mně. Vonět krásně. Měla jsem úplně strašné nutkání položit mu hlavu na rameno a proplétat prsty jeho rukou,ale přemohla jsem se a zůstala sedět rovně.
,,Víš, něco pro tebe mám."řekl najednou a vytáhl bonboniéru ve tvaru srdce. Převzala jsem si jí a políbila ho. Ale to jsem neměla dělat ze dvou důvodů. Ten první byl,že jsem nemohla přestat,protože byl úplně neodolatelný...a ta druhá,že právě přišel Kakashi. Viděl nás i s Itachim. Jenom si odfrknul a odešel.
,,Kakashi,počkej!"křičela jsem a chtěla jsem se rozběhnout za ním. O tváři se mi rozlily slzy. Itachi mě chytnul za rameno:,,Toho nedohoníš." Já se na něj ani nepodívala a jen se mu vytrhla a utíkala domů...
Pokračování podle vaší reakce

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ai Ai | Web | 16. února 2014 v 20:39 | Reagovat

To tedy NE! Takhle mě nažhavit a utnout to v nejlepším. Honem další díl!!!!XD

2 Misha Misha | E-mail | Web | 17. února 2014 v 21:47 | Reagovat

páni..tak to bylo úžasné...hlavně jak popisuješ ty pocity pro ty dva...ten konec mě překvapil...zajímavě si to zakončila...a tím si mě navnadila na pokračování....přeju si určitě další díl :-)

3 Blackie Blackie | Web | 18. února 2014 v 22:39 | Reagovat

Jůů, super díl :DD Rychle pokračování! :'3 Já prostě nutně potřebuju k životu vědět, co na to Kakashi řekne :'D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama