Vítejte na mém blogu. Mohou se zde vyskytovat povídky, pro lidi do 18 let, s obsahy yaoi,shounen-ai,yuri, apod.,takže pokud se vám něco nelíbí, tak urychleně opusťte blog. Zanech komentář :)

You are a part of my life

20. prosince 2013 v 19:26 | Caroline |  Jednorázovky - Naruto
Páry: Obito/Kakashi ( Psáno společně s Tayo )
Styl: shounen-ai,trochu depresivní
Omezení : 13+

Byl začátek nového školního roku. Konečně první rok na vyšší střední. Mladík stojící u tabule s vyvěšenými rozpisy si přešlápnul z jedné nohy na druhou. "Tak matoucí."Povzdychl si a prsty projel své černé vlasy. Šmejdil očima po nástěnce. Svou třídu ale najít nemohl. Nikde neviděl své jméno. "Že bych odmaturovl už u příjmaček?"Pomyslel si s jemnou ironii.
Rozhlížel se kolem a pohledem hledal učitele, nebo někoho, kdo by mu mohl pomoci. V tu chvíli však do něj strčil pohledný mladík vysoké postavy s maskou na obličeji. Černovlásek, jenž měl dojem, že je to učitel ho pozdravil a zeptal se ho, kde může najít svou třídu. Šedovlasý mladík se zašklebil a ujistil černovláska,že je taky žák, ale možná bude ve třídě s ním. Následoval ho tedy a vstoupili do třídy na konci chodby.
Rozešel se tedy za ním a stále se hi prohlížel. Byl zvláštní. bylo neobviklé potkat někoho s bílími vlasy a rouškou na ústech, halící půlku tváře. Navíc ta dlouhá jizva přez oko ho taky znepokojovala. "Nezírej na mě, není to příjemné."Zamumlal bělovlásek. Obito hned uhnul pohledem a povzdychl si. "Tak promiň, jen jsi zvláštní. Není obviklé potkat člověka jako jsi ty."Vyřkl svou myšlenku. "To potěší."Pronesl s ironii v hlase jeho doprovod. "Nemyslel jsem to zle.. "Poznamenal. "Chápu."Zastavil se a ukázal na dveře s cedulkou 'Třída 1G'. Černovlásek nejdřív pohlédl na dveře a pak na bělovláska. "No, za zeptání nic nedám."Povzdychl si a vlezl dovnitř, ve třídě už bylo několik žáků. Za katedrou ale nikdo neseděl. "Vypadá to že budu muset počkat." Pomyslel si.
Černovlásek si šel sednout do druhé lavice, jako to ostatně dělal vždy. Ve třídě poznával pár lidí, na které zapomenout nelze. Pokradmu pokukoval i po bělovláskovi, který seděl o tři lavice za ním a zaujatě si četl nějakou knížku. Černovlásek se otočil až poté, co slyšel bouchnout dveře a do třídy vešel v celé své kráse :D Minato...
Blondýnek se na všechny usmál a sedl si za katedru. "Tak-"Začala, ale byl přerušen. "Mohu se zeptat?"Skočil mu Obito do řeči. Blondýnek se na něj podíval a jen jemně kývl. "Máme mě prosím na seznamu? Na tabuli jsem se nemohl najít."Zeptal se na otázku jež jej trápila. "Jméno?" Obito si oddychl že nebude žádná přednáška o tom že mu skáče do řeči. "Obito Uchiha."Odvětil. "Hmmm.. Hm-"Přehraboval se Minato v seznamu ale zamák jeho jméno nemohl najít. "Ne,nevidím vás tu.A je mi podezřelé že nejste na tabuli."Vztal a odložil desky. "Pojďte se mnou Obito." Oba se tedy vydali ven ze dveří. "Je možné,že se stala chyba a vaše jméno se v pořítači zaměnilo za jiné, s podobnými znaky. "Pokrčil Minato rameny.
Obito se ještě ohlédl a Minato ho popohnal do kabinetu. Tam se Minato asi 10 minut prohraboval ve věcech a dokumentech a pokradmu se na Obita díval, jako by to měl být špeh z cizí země. Jeho jméno však nenašel, a tak zašel s Obitem zpět do třídy a zeptal se, jestli Obita znají. Většina z spolužáků závrtěla hlavou nebo se nijak neprojevila, ale Bělovlásek se na něj podíval a pak při kývl hlavou.
Obita to překvapilo. Nikdo se ho nezastal, ale ten kluk ,na kterého moc příjemný nebyl, řekl že ano. "Opravdu?" Ověřoval si Minato. "Ano, pamatuji si ho ze zkoušek."Odvětil tiše bělovlásek. Nepamatoval si ho, ale nechtěl aby ho vyhodili, kdo ví proč. neuměl moc lhát, proto dělal že je kniha zábavnější než tahle situace. "No, když je to tedy tak, tak by tu někde tvé jméno mělo být."Povzdychl si přetažený blondýnek. "zajdu za ředitelem, počkejte tu, třído."Řekl nakonec a odešel. Hned jak se za ním zaklaply dveře, rozešel se Obito k lavici bělovláska. "Díky."Zazubil se na něj, chlapec sedící v lavici jemně zčervenal, ještě že měl roušky, aby to nebylo tolik vidět a jen přikývl a vrátil se očima ke knize, už dávno zapoměl kde skončil, navíc byl tak rozhozený že to ani nehledal.
Obito si odešel zpátky sednout a Minato se vrátil. Omluvil se Obitovi za potíže a dokončil svou řeč:,,Vítám vás v novém školním roce a moc doufám, že pro vás bude plným přátelství, lásky a obětování." Obito, stejně jako Kakashi si uvědomili, že mysleli jeden na druhého. Kakashi se začervenal a Obito na chvíli Sklonil hlavu. Pak se na sebe podívali a hned se koukli nadruhou stranu.
Bylot o zvláštní, nikdy o tom tak nepřemýšlel, že by si někoho oblíbil už od prvního pohledu, ale tenhel kluk, tak vážný a přitom tak roztomilí když se začervená, musel se usmát. "Tak rozkošné."Řekl si pro sebe. Ovšem slyšelo to víc lidí než čekal. "Děje se něco Uchiho?"Zeptal se Minato. A jelikžo začal školní rok, začalo i oslovování příjmením, Obito to moc rád neměl, protože jeho příjmení pařilo velmi známé a uznávané rodině, ale on si tam vlastně jako v rodině ani nepřipadal. "Ne nic, pane Namikaze." Usmál se.
Minato se na něj ještě chvíli díval přihmouřenýma očima a dokončil svůj proslov.Pak už mohli odejít domů,protože na začátku je vždy jen jedna hodina.Kakashi co nejrychleji vstal a snažil se být co nejrychlejší,aby se vyhnul Obitovi. Obito zase naopak spěchal,aby mohl mluvit s Kakashim,nakonec Kakashiho zastihl před školou.,,Héj,stůj,počkej !" Zvolal na něj. Utíkal za ním. Kakashi zrudnul a přidal do kroku
"Noták, proč tak letíš, spěcháš?"Dohnal ho Obito a chytil ho za rameno. "Není ti dobře?"nechápal jeho výraz. "Je mi fajn. A nespěchám, jen už chic být doma."Zkrátil jejich rozhovor jak nejlépe mohl a držel si klidný tón i když jeho vnitřní já by se nejraději skácelo na zem. "Ale noták, proč jsi takový.."Postěžoval si Obito a kouknul na něj. kakashi jen něco zamumlal a znovu zrychlil. "|Hele jsme stejným směrem, půjdu s tebou, jo?"nečekal na odpověď, šel s ním.
Kakashi si v hlavě pomyslel:,,No to mi ještě scházelo." A dělal,jako že jde sám.Obito zrychlil krok a šel stejně rychle jako Kakashi.,,Jinak chci ti poděkovat," řekl poté.Kakashi se na něj letmo podíval a potichu řekl:,,Není zač" a to už se ulice rozdvojovala a Každý šel jindy.Obito ho pořád nemohl dostat z hlavy.Proč se tak chová ? Co mu přejelo přes nos ? Obito s těmito myšlenky došel až domů
Doma se svalil na postel a zabručel do polštáře, jako obvikle nikdo doma nebyl. Téměř nikdy tu nebyli, pořád němi něco na práci a on prostě překážel. Povzdychl si. Měl by se s někým rychle seznámit nebo ho ta samota zabije. "Ach Rin."Pomyslel si a zahleděl se na fotku na telefonu a musel se na ni usmát, tolik mu chyběla. Byla jeho bývalá přítelkyně, ale když se odstěhoval ukončili to spolu, protože od sebe byly moc daleko a navíc už nějáký pátek Rin viděl an očích že necítí to co dřív, nechtěl ji zranit a tak raději řekl že to on už k ní nic necítí. A přesto to nebyla pravda. Ale vždy když byl s ní, si musel položit otázku. "Jsem s ní jenom proto abych nebyl sám?"Vyřknul svou myšlenku nahlas, pak se musel zasmát. "Bože jsem jak strý dědek co spituje svědomí."Posadil se a odemknul mobil. "Ani na číslo jsem se ho nezeptal." Pomyslel si a telefon hodil někam na postel a vztal. "Mám hlad že bych snědl krávu.."Jeho hlad ho zavedl do kuchyně, kde po jeho zjištění že v lednici nic není se přesunul k televizi.
Mezitím Kakashi seděl na posteli ve svém pokoji.,,Sakra !" Řekl nahlas a padnul na postel.Co si asi o něm Obito teď myslí že ? Když se zachoval takhle dementně a styděl se před ním.Cítil, že s ním má nějaký vztah.Nemohl na něj přestat myslet a pořád měl v hlavě jeho nevinný,nechápající obličej.Ve třídě si připadal jako rajče...Jak to asi bude zítra. ? Na to nechtěl ani myslet.Rozhodl se,že se bude chovat jako kdyby to byl někdo normální..né někdo,s kterým se cítí tak stydlivě.
Bylo to ale težší než předpokládal. Druhý den přišel až moc rychle a on stál před dveřmi do třídy a přemýšlel jestli možná dnešek nevynechat a nezavolat do školy že je nemocný, nakonec to aleneudělal, někdo jej totiž vyrušil. "Mám to!"Oslyšel vedle sbe Obitův hlas, v tu ránu ztuhl jako by ho někdo proměnil na sochu. "Stydíš se v davech, že?"Vyslovil Obito svou geniální myšlenku. "On je opravdu blbí, nehraje to."Pomyslel si Kakashi s kapičkou u hlavy. "No, tak trochu."Zalhla mu a kouknul na něj. "Půjdeš první?"Snažil se podpořit Obitovu retardovanou teorii. "Nó, dobře."Usmál se Obito zářivě a vešel do třídy, hned za ním i Kakashi. "Kde jste byly, už je po osmé."Ozval se na ně naštvaně učitel, oba na něj pohlédly. "Sumimasén."Omluvili se oba na ráz a sedli si do lavice. "Příště přijďte v čas, nebo vás zapíšu."Nenechal se odbít Namikaze.
,,Sleduju vás !" Ještě řekl a podíval se na Kakashiho, kterého znal líp pronikavým pohledem.Kakashi se ihned podíval z okna ale Minato si nemohl nevšimnout, jak zrudl. Obitovi se pořád v hlavě opakovala slova : Sleduju vás !... Vás.. Jako kdyby byli spolu jako kdyby spolu chodili..Na co to doháje myslím napomenul se. Hatake k tabuli ozval se Minato zrovna když myslel na to samé, na to : ,,vás"... A byl Rudej jako rajče.
Vstal a došel k tabuli, dostal do ruky křídu a příklad, ale nedokázal se na to soustředit, ruka se mu chvěla a tváře stále s nachovým nádechem né a né přestat hořet. "Děje se něco, bolí tě něco?"Optal se po chvíly Minato, který už nevydržel pohled na rozhozeného mladíka. Kakashi v tom ale vycítil přílžitost. "Je mi trochu nevolno."Špitnul, naschvál stišil hlas aby přidal na přesvědčení. "Opravdu? Tak proto jste přišli pozdě?" Onměl na to snad dneska štěstí, všichni vymíšlejí výmluvy za něj. "H-hai?"Opravdu to znělo jako otázka, ale Minato si to přebral po svém. "Uchiho, zaveďte ho na ošetřovnu a pka se vraťte." Nakázal a vzal Kakashimu křídu. "A příště mi to řekněte rovnou."Dodal. Obito s Kakashim už ale zmizeli ve dveřích. "To lžeš takhle normálně?"Zasmál se Obito. Kakashi v tu ránu zrudl. "Ne! Nelžu!"Ohradilse možná až moc prudce. "Ježíš, tak promiň, nevyjížděj hned."Ohnal se Obito. "Gomene."Odvětil mu an to jen mladík, uznavajíc svou chybu.
Na ošetřovně Kakashimu řekli, že je to nejspíš malá nevolnost, tak by měl jít domů.Kakashi se při odchodu zašklebil, čehož si Obito nemohl nevšimnout. Pohrozil mu, že to řekne Minatovi. Minato byl v těhletěch věcech spravedlivý.Kdyby se dozvěděl, že Kakashi kecal, zůstal by nejmíň měsíc po škole a dělal by nějaké dlouhé nudné práce. Kakashi se nervózně zasmál, když na to pomyslel,ale věděl, že může Tobimu věřit.Tak se rozloučili a Obito se vrátil do třídy. Už zase začal na Kakashiho myslet. Minatovi by ho to říct nenapadlo, ještě by ho praštil za žalování a přece Kakashi mu pomohl tak by ho nezradil
Kakashi si doma lehl do postele. Nevyznal se sám v sobě, nikdy Minatovi nelhal, znal se s ním protože velmi blízký přítel Minata a jeho otec se znali a on je několikrát jako malí navštívil nebo ho hlídali. Byl něco jako jeho strýc, kdyžnad tím tak přemýšlel, podrbal se v hlavě a něco zakňučel. Otočil se tváří do polštáře. "Zpropadený Obito."Proletělo mu hlavou a hned ji zvednul. Proč vlastně na něj pořád myslí. ten kluk ho něčím zaujal, bylo to tou jeho povahou? Tím jeho zářivým úsměvem nebo optimismem, ..a nebo je to proto jak spolu mluví? Mluví spolu tak uvolněně, mápocit že se baví s několikaletým přítelem a přitom ho zná dva dny a ani si spolu moc nepopovídali, nic o něm neví Obito zase o něm. "Měl bych se ho zeptat.."Pomyslel si a pohlédl na stěnu kde vyseli hodiny. "Nemám ani jeho telefoní čídlo."Zamumlal si pod nos a zavřel oči, má teď možnost dospat brzké vstávání. Brzy usnul.
Další den probíhal o něco lépe.Kakashi se začal víc s Obitem bavit a stali se z nich pomalu ale jistě dobří přátelé.Konečně na sebe měli i telefonní čísla.Minatovi se to zalíbilo ale nedal na sobě nic znát.Neměl co kecat do života mladých kluků. Kakashi se změnil. S Obitem so hned byl jistější a už mu nebylo ,,nevolno" :D Oba dva měli dobrý prospěch a život pro ně byl skvělý
Všechno bylo růžové, do chvíle než-
Právě vycházeli ze školy. Mluvili o videohrách když se najednou Obito zastavil a ani nepromluvil. Kakashi se podíval stejným směrem jako on a nechápavě pozvedl obočí. "Obito?"Otázal se. "Rin."Vydechl Obito a nadšeně se k ní rozběhl. "Obito!"Zavolala na něj a vyšla mu naproti, když se setkali dlouze se objali a Obito ji políbil na tvář. "Co tady proboha děláš?"Mluvil na ni a přitom zářil nadšením, srdce mu bilo a skákalo radostí že ji vidí. "Musela jsem tě vidět víš."Začervenala se a vtiskla se mu do náruče. "Moc jsi mi chyběl.Spletla jsem se, opravdu tě miluju."Špital mu do ramene. "Cože?"Nechápal Obito. "Miluju tě, a chci nastoupit na tuhle školu."Usmála se nadšeně. Obito na ni hleděl jako by spadnul z jiného vesmíru.
A to byla přesně ta chvíly, kdy se všechno pokazilo. Začalo to tím že spolu přestali tolik být, pokračovali to tím že se už jenom zdravili a nakonec.. už se ani nezdravili. Kakashi to trápilo ale dělal že nic, nenechal to na sobě znát. Obito se věnoval pouze a jedině Rin, nespustil ji z očí a stále byl s ní. V tu chíly mu došlo, jak moc k Obitovi za ten měsíc školy co se spolu kamarádili přilnul, cítil se bez něj osamělí, nikdy tenhle pocit nepociťoval. Byl hnusný ,zříravý a trápil ho.
Kakashi v nocích plakal.Ta mrcha mu Kazila přátelství, samožrejmě Obitovi přál,aby spolu byli,ale...chtěl by ho nejradši jenom pro sebe.Minato to postřehl. Požádal Kakashiho, aby se u něj zastavil po škole.Obito přitom políbil Rin.V Kakashim vřela zlost.Když přišel k Minatovi,byl celý rudý ale ne studem, ale vztekem.
"Dáš si čaj?"Usmál se na něj blondýn. Chvíly váhal nakoneckývnul. "tak dobře, děkuju."Posadil se jak mu Minato nabýdl a povzdychl si. "Proč jste se mnou chtěl mluvit?"Zeptal se. "Nejsme ve škole můžeš mi tykat."Usmál se na něj. Po chvíly donesl čaj a dál jeden hrníček Kakashimu do rukou. Posadil se naproti němu. "něco tě trápí mám pravdu?" Začal z příma. Kakashi sklopil pohled do čaje. "Ne, jak tě to napadlo?"Hrál nechápavého. Minato se zvedl a sedl si vedle kakashiho. "Poznám to na tobě víš, i když se to snažíš zakrýt, a musím uznat že ti o jde, ale poznám to."Naklonil se k němu a jemně se zamračil, Kakashi znervózněl. Ví snad Minato něco? "Tak povídej."Nenechal se blondýn odradit. Kakashi s eod něj kousek odsunul. "Vážně to nic není." Vlastěn přesvědčoval i sám sebe. "Jde o Obita?"zeptal se Minato na klíčovou otázku, která Kakashiho silně zasáhla. "H-hai."Povzdchl si. "A jak to víš?"Zajímal se. "Intuice."Odvětil mu krátce. "Tak mi pověz o co jde,už se spolu nepřátelíte, stalo se něco?" Kladl otázky. "Přestali jsme se přátelit po tom co k nám přestoupila jeho bívalá a nyní i nýnější přítelkyně. On ji opravdu miluje,vím to říkal mi o ní. A ona jej taky, moc jim to spolu sluší.. Přeju jim to."Lhal, teď už opravdu lhal. Dřív možná ano, ale teď si přál jen jediné, aby Rin zmizela.. Aby zase táhla od kud přišla. "Lžeš."Poznamenal Minato. Kakashi znervózněl a pka uznal svou porážku. "Moc mi chybí."Špitl. "CHybí mi naše přátelstvía nevím co mám dělat, už se ani nezdravíme.. A přitoms Rin-"Zarazil se na dtím co chtěl říct. Opravdu chtěl říct, že Rin líbá a jeho ne? Zrudnul a nejraději by si jednu vrazil. "Ty na ni žárlíš?"Zasmál se Minato. Ale při pohledu na chlapcův zničený obličej si povzdychl apoložil mu ruku an rameno. Objal ho. "Tak takhle to je..chápu." Docvakli mu spojitosti. "Bolí to."Zašeptal mu mladík do trička. Minato ho hladil po zádech a snažil se utišit jemný třes chlapce zpotlačovaného pláče.
Minato znal jeho pocity, a tak mu potvrdil, že když bude trpělivý,možná to pomůže.,,Hm a ještě něco Kakashi..!" Řekl trochu přísně když Kakashi pomalu odcházel.Kakashi mu poznal na očích, co chce říct a rychle uhnul pohledem.:,,Tak tobě bylo nevolno,jó?" Zeptal se jen tak jakoby mimochodem a jeho pohled jasně značil,že už tak milý nebude.,,Ehm".. Řekl Kakashi a na čele mu vyrašil pot. Minato vstal a přešel k němu,nejdřív ho chtěl praštit,ale věděl, že uź tak to nemá jednoduché, tak ho pustil pod podmínkou.
Kakashi nakonec odešel bez toho aniž by musel příštích sto let uklízet s zahradníkem odpadky před školou, ale přisahal si že do téhle situace už se nikdy nechce dostat. "Děkuju."Pomyslel si když odcházel od Minata. Pomohl mu urovnat si v hlavě co vlastně chce a co cítí. Bylo to tak prosté a on to pochopil až po tom co mu to jeho Sensei namlátil do hlavy, jak ponižující. Nehodlal to Obitovi říct, ale.. kamarádi by snad být mohly ne?
Kakashi čekal.Nakonec se opravdu dočkal :,,Ty debile !" Zavrčela na Obita Rin a vrazila mu facku.Kakashi k ní přišel s výrazem ,,zabiju tě !" Ale ona si Kakashiho ani nevšimla,začínala Obitovi vyčítat, že s ní netráví dost času a nadávat mu přitom.Když se ho chystala udeřit,Kakashi chytil její ruku a řekl jí,ať vypadne,že větší hysterku ještě neviděl a ať se drží od Obita dál.Obito se překvapeně na Kakashiho podíval s díky v očích.Rin si odfrkla a odešla.,,Moc ti děkuju",zašeptal Obito a objal ho.
Kakashi byl z toho celý pryč.. Začal rudnout a snažil se udržet při myšlence, že je to jen děkovné objetí nic víc! "To je v pořádku."Špitnul. Obito se od něj odtáhl a usmál se. "Omlouvám se.. Choval jsem se hrozně."Přiznal Obito ale Kakashi ho zastavil. "Ne to já, neměl jsem to tak rychle vzdát, ale když-"Nevěděl co říct, tak to nechal vyznít do prázdna. "Tak si odpustíme navzájem, co ty na to?"Nastavil k jemu ruku, Kakashi ho za ni chytil a usmál se. "Hai."Obito se zazubil. "Přátelé navždy?"Byl to zajímavý moment, po dvou měsících kdy spolu nepromluvili .. teď nejlepší přátelé?
Kakashi se ale nerozmýšlel a kývnul. Usmáli se a šli ven.Zase si spolu začali užívat s Minato Kakashiho druhý den obdařil velkým úsměvem.Kakashi byl znova šťastný po těch dnech a s Obitem podnikali různé akce,bavili se spolu i o hodinu (Minato je jednou za to praštil ;D ) a byli zase šťastní
Obito přemýšlel den co den, nad tím co je špatně. Nebo spíš co bylo. S Rin se takhle vůbec necítil. Byl to stejný pocit ale nebyl vůbec tak intenzivní. kakashi byl v jeho přítomnosti tak uvolněný, smál se mluvil, přitom s jinými se choval odtažitě a mlčel. bylo to jejich přátelstvím? Proč si Kakashi vybral jeho? Dumal nad tím stále ale bál se zeptat, Rin dál chodila na jejich školy a den co den se setkávali jejich nenávistné pohledy. Ovšem vše se zdálo být v pořádku, žádné naschvály, žádné hádky, rvačky... "Kakashi, půjdeme dnes někam?"Přisunul si židli naproti jeho lavici a usmál se. Druhý se na něj taky jemně usmál. "Dnes nemůžu, ale zítra určitě." Odvětil mu. "Copak máš dneska?"Zajímal se Obito a pozvedl obočí. Chlapec se jen tak zvláštně smutně usmál a vztal. "Půjdeme domů spolu?"Zeptal se. Šli. Obito už se znovu neptal, kam Kakashi jde, ten jeho úsměv, byl jako trn do srdce, zabolel ho. Copak se asi dneska děje tak smutného.. Když byly opět u rozbočky, chtěl se rozloučit, ale Kakashi nezahnul k sobě domů, šel dál s Obitem. Rozloučilse s ním až u místního hřbitova. "Ach.. proč jsi neřekl rovnou že jdeš na hrbitov?"nechápal Obito. "Nerad o tom mluvím."usmál se Kakashi. "Uvidíme se zítra ráno na křižovatce?"zeptal se ještě. Obito kývl a odešel. Kakashi vešel bránou an hřbitov, věděl přesně kam jde, chodí sem každý rok ve stejný den. sednul si do trávy, byla už zima, ale nevypadal že mu to vadí. Zapálil svíčku a položil na náhrobní kámen květiny. "Tak uběhl další rok, co?"Prohodil jen tak do větru a přejel přez kámen prsty. Obito schovaný za zdí která byla dnes vedle si povzdychl. "Asi to nebude jen babička, nebo tak něco."Pomyslel si, na odpověď čekal jen chvíly. "Chybíš mi, víš..tati."Zatetelil se mladík do bundy a když vítr sfoukl sfíčku usmál se. Bylo to pro něj jako odpověď. "Půjdu už domů, měj se pěkně." nevěděl proč takhle mluvil k kameni, ale přišlo mu to přirozené. Odešel domů. Obito si povzdychl. "Možná bych se už neměl ptát.. "Obito už věděl to,co potřeboval.Kakashi je sám,nikdo ho nemiluje a Obito je teď jeho život.Že mi to nedošlo hned! Plácal se do hlavy Obito,ale je tu jedna možnost.Ráno se setkal s Kakashim na křižovatce a řekl mu, že pro něj má překvapení.Kakashi se usmál a šel za Obitem.Obito došel k prázdnému místu a řekl Kakashimu:,,Vím, že to nemáš lehké a vím, že jsem byl idiot, promiň." Řekl a políbil ho.Kakashi nejdříve strnul ale pak Obita objal a polibek oplatil. Děkuju, že jsi tu se mnou," řekl mu a Chytl za ruku.
Hlavu měl položenou na jeho rameni a držel ho v náručí. Až teď si uvědomoval že je Kakashi o hlavu menší a také jak mu příjde v těchhle chvílích zranitelný. "Obito víš, že se do tohohle nutit nemusíš?"Zašeptal stříbrnovlásek. "Nenutím se do toho."Odpověděl mu prostě Obito. "Nebudeš už sám, ano?"Řekl Obito a usmál se a pohladil ho po zádech. Kakashi jemně zčervenal a zasmál se. "Tak proto."Obito vzal jeho bradu a přitiskl si ho do polibku,Kakashi se přidal a líbali se P,dokud jim dech nedošel. Kakashi vydechnul a vděčně se na Obita podíval.Chvíli se objímali a pak se Obito o něco pokusil.Zajel Kakashimu pod tričko a začal ho hladit po svalech.Kakashi sténal a Obejmul Obita.Obito se usmál a začal ho líbat jemně na krku.Kakashi mu vjel rukou pod tričko a hladit ho jemně po zádech
Kakashi se náhle vzpamatoval. "Po-počkej."začal si stahovat třičko zpátky. "jsme věnku a je zima!."Naléhal tiše a začal rudnout. "Ale noták."Zakňučel Obito. "Zahřeju tě."Ušklíbl se. V tu ránu byl jeho přítel rudý. "Promiň."Zasmál se Obito a Kakashi ho od sebe odstrčil. "Nezlób séé."Hrál si malé dítě. "Ne-nezlobím se!"Obhajoval se Kakashi a stál od něj kus dál. Říkat takové věci nahlas, že ho pusa nebolí! "Tak co se stalo?" Nechápal. "Jak můžeš něco takového říct nahlas!Navíc máme jít do školy!"Jeho tváře chytili snad ještě červenější nádech, když si představil kam to mohl zajít. Obito se zasmál. "Jsi hrozný zvrhlík."Zašklebil se. "Jáá?!"Vyjel na Něj Kakashi a praštil ho taškou přez rameno, rozlehl se smích obou dvou.
Do školy přišli pozdě.Když si ve dveřích uvědomili, že nemají výmluvu a že už jednou pozdě přišli, zrudli.Minato se k nim otočil a pohl hlavou na stranu.,,Jak jinak že ?" Podíval se na ně zkoumavým pohledem a oba dva odvedl do jeho kabinetu.,,Tak kde jste byli ?" Zeptal se výhružným tónem a když oba zrudli,podotkl, že to radši ani vědět nechce.Dostali trest a museli být po škole. Oba zasténali a odešli včetně Minata zpátky do ťrídy
"Stejně je to tvoje vina."Zabručel Kakashi. "No dovol, já jsem andílek, ..zvrhlíku!"Vrátil mu to Kakashi. Minato za stolem jemně zčervenal a dělal dál že si čte. "tak mu to nakonec vyšlo."Pomyslel si a usmál se. "Senséi..co je tam tak vtipného?"Zajímal se Obito. "Nic nic, dělej, vypracujt o svičení, jinak vás domů nepustím. "Odvětil. "Ach jo."Zamumlal Obito. "Alespoň buť ticho."Řekl Kakashi načež dostal gumou do hlavy. "Zvrhlíku."Zasmál se Obito.
Kakashi mu vlepil pohlavek a Obito ho políbil.Kakashi se podíval na Minata a pak na Obita, jestli nespadnul z višně.Obito se zasmál a Kakashi podotknul:,,to ty jsi zvrhlík a ještě před Minatem." Minato dál dělal že si čte apod. ,,Mám nápad!" Zašeptal Obito,,Já to okopíruji sharinganem z jeho výsledků a dám ti to opsat!" ,,chytrej!" Pochválil ho Kakashi a usmál se.Pak ho políbil nazpátek.Obito toho využil a chtěl pokračovat, kde předtím přestali ale Kakashi pokynul, že Minato by to mohl slyšet, respektive vidět. Obito ho hladit po tváři a Kakashi se po očku díval na Minata.Obito aktivoval sharingan.
"Ani se to nepokousšej Obito a okamžitě začni dělat co máš, a Kakashi ty ho v tom nepodporuj."Napomenul je a zamračil se, oba dělali že nic. Povzdychl si. "Tak dobře, můžete jít, ale jenom proto že už vás tu držím hodinu a vy nemáte ani jeden příklad." vyhnal je z učebny a zavřel dveře. "To šlo rychle."Zasmál se Obito. "Neříkej hop, ještě jsi neskočil."vyplzl na něj jeho přítel jazyk a vydal se do šatny.
"Huh, máme volno.."Řekl když vlyezli ze školy Obito. Kakashi jenom něco zamumlal. "Hele zvrhlíku, na co to myslíš!"Zasmál se Obito a v ru tánu byl srčen do hromady sněhu. "Studí, studí!"Zaječel a vyletěl jak střela. "Jsi drzí až na půdu!"Odvětil mu an to jeho světlovlasí přítel a byl objat zazadu. "Ale noták, jdi zlý."Usmíval se na něj. "Půjdeme ke mě?"navrhl Obito, Kakashi jen jemně kývl. "Nikdo není doma."Zazubil se Obito. "Taskebéé!! (úchyle)"Ozvalo se ulicí než oba chlapci skončili v objetí ve sněhu. "Nesnáším tě."Zavrčel Kakashi. "Taky tě miluju."Zasmál se Obito a políbil ho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama